Zdravím, jmenuji se Lukáš Lukeš a miluji svůj život. Jedním dechem musím poznamenat, že ne vždycky jsem to cítil tak jasně a intenzivně jako nyní.
Dlouhých 18 let jsem žil především podle toho, co ode mě očekávalo okolí. Nebylo to vyloženě špatné období, to vůbec. V určitém bodě jsem se však odmítl smířit s tím, že je to vše, co mi může život nabídnout. Nastal pravděpodobně nejdelší a nejdůležitější rozhodovací proces, kterým jsem si kdy prošel. Měl jediný cíl: zjistit, co dál.
Myšlenky přicházely a odcházely, jedna se mi však výrazně vryla do paměti. Uvědomil jsem si, že z určitého úhlu pohledu má život, stejně jako mince, dvě strany. Že jej mohu buďto přežívat, nebo prožívat. Že můžu žít reaktivně nebo proaktivně. A také to, že si musím vybrat, jestli se chci primárně soustředit na životy a přání druhých, nebo na svá vlastní.
Najednou jsem se cítil neuvěřitelně svobodný. Konečně jsem se mohl naplno pustit do díla. A jelikož snaha změnit všechny kolem by byla bláhová a pokus založit si vlastní autonomní stát příliš komplikovaný na provedení, soustředil jsem se na to jediné, co jsem mohl tvarovat bez omezení. Na sebe.
Od té doby se mnohé změnilo. Nastoupil jsem na vysokou školu, která mi reálně mohla něco nabídnout. Potkal jsem dívku svých snů a dodnes o ni s láskou pečuji. Dělám věci, které mě baví a naplňují, nepříjemné povinnosti naopak omezuji na minimum. S chutí poznávám nové lidi, činnosti a místa. Pravidelně sportuji a vyvaruji se zdraví škodlivých zlozvyků. Zbavuji se přebytečných věcí, pro něž nemám reálné uplatnění. Dokážu se radovat z maličkostí a detailů každodenního života.
To všechno ne proto, že to vyžaduje někdo jiný, ale proto, že to chci já sám. Abych na toto důležité uvědomění nezapomněl, založil jsem blog the other side, který může být pomocníkem na cestě nejen mně, ale i vám. Užijte si jej (můj blog i váš život) naplno!